+

Pánovo zostúpenie do ríše zosnulých


Zo starobylej homílie na svätú a veľkú sobotu

(PG 43, 439. 451. 462-463)

Pánovo zostúpenie do ríše zosnulých

Čo sa to deje? Aké je dnes veľké ticho na zemi! Veľké ticho a osamelosť. Veľké ticho, lebo Kráľ spí. Zem sa zľakla a zatíchla, lebo Boh v tele zaspal a zobudil tých, čo spali od vekov. Boh v tele zomrel a otriasol ríšou zosnulých.

Isto ide hľadať prvého otca ako stratenú ovcu. Určite chce navštíviť tých, čo sedia vo tme a v tôni smrti. Áno, Boh a jeho Syn idú vyslobodiť z múk uväzneného Adama a s ním uväznenú Evu.

Pán k nim prišiel s víťaznou zbraňou kríža v náručí. Len čo ho zbadal prvý otec Adam, od úžasu sa bil do pŕs a zavolal na všetkých: "Môj Pán so všetkými." A Kristus odpovedá Adamovi: "I s duchom tvojím." Berie ho za ruku, budí ho a hovorí: "Prebuď sa, ty, čo spíš, vstaň z mŕtvych a zažiari ti Kristus.

Ja som tvoj Boh a kvôli tebe som sa stal tvojím synom, kvôli tebe a kvôli tým, čo vzídu z teba, teraz hovorím a svojou mocou rozkazujem tým, čo sú vo väzení: Vyjdite, tým, čo sú vo tme: Zažiarte, a tým, čo spia: Vstaňte!

Rozkazujem ti: Prebuď sa, ty, čo spíš! Veď som ťa nestvoril na to, aby si bol uväznený v podsvetí. Vstaň z mŕtvych; ja som život tých, čo zomreli. Vstaň, dielo mojich rúk! Vstaň, moja podoba, stvorená na môj obraz! Vstaň, vyjdime stadiaľto! Veď ty si vo mne a ja v tebe; sme jedna a nerozdielna prirodzenosť.

Pre teba som sa ja, tvoj Boh, stal tvojím synom. Pre teba som si ja, tvoj Pán, vzal tvoju prirodzenosť sluhu. Pre teba som ja, čo som nad nebesiami, prišiel na zem, ba zostúpil som do podsvetia. Pre teba, človeka, stal som sa človekom, ktorému niet pomoci; moje lôžko je medzi mŕtvymi. Pre teba, čo si odišiel zo záhrady, v záhrade som bol vydaný Židom a v záhrade som bol ukrižovaný.

Pozri na sliny na mojej tvári, ktoré som prijal pre teba, aby som ti vrátil prvotný život. Pozri, ako ma bili po tvári; zniesol som to, aby som obnovil tvoju znetvorenú tvár podľa svojho obrazu.

Pozri sa na môj zbičovaný chrbát, na rany, ktoré som prijal, aby som odstránil bremeno tvojich hriechov, ktoré zaťažovali tvoj chrbát. Pozri na moje ruky, pre teba klincami pevne pribité k drevu, lebo ty si kedysi siahol rukou po strome zla.

Zaspal som na kríži a kopija prenikla do môjho boku, lebo ty si zaspal v raji a z tvojho boku vzišla Eva. Môj bok zahojil ranu tvojho boku. Môj spánok ťa vyvedie zo spánku v ríši smrti. Moja kopija odrazila kopiju namierenú proti tebe.

Vstaň, poďme stadiaľto. Nepriateľ ťa vylákal z rajskej krajiny a ja ti dám miesto už nie v raji, ale na nebeskom tróne. On ti zahatal obrazný strom života, ale ja, ktorý som sám život, spojil som sa s tebou. Ustanovil som cherubov, aby ťa strážili ako sluhovia; teraz urobím, že sa ti budú klaňať, akoby si bol Boh.

Nebeský trón je prihotovený, nosiči ochotní a prichystaní, svadobná komnata zariadená, jedlá pripravené, večné stánky a príbytky vyzdobené, pokladnice otvorené a nebeské kráľovstvo je od vekov pripravené."

++++

sv. P. Bernardin z busty hovorí o vtáčikovi, ktorý sa naučil vyslovovať "Zdravas Mária". Keď ho raz napadol jastrab, vtáčik vyslovil "Zdravas Mária" a jastrab padol ihneď mŕtvy na zem. Boh nám tým chcel naznačiť, že ak bolo nerozumné vtáča zachránené volaním svätého Mena Panny Márie, o čo skôr bude zachránený pred satanom ten, kto hneď pri útoku vzývá Pannu Máriu. - "Keď nás prepadnú zlí duchovia pokušením," hovorí sv. Tomáš z Villanova, "nemáme robiť nič iné než ako kuriatka, ktorá sa pri uzretí jastraba zbiehajú hneď pod krídla sliepky."

++++

Sv. Maria Alfonz - Ó, keby všetci ľudia milovali túto vždy milosrdnú a najkrajšiu Pani a keby sa na ňu v pokušeniach vždy hneď obracali! Kto by potom klesol? Kto by zahynul? Klesá a hynie len ten, kto u Márie nehľadá útočisko. Richard od sv. Vavrinca vzťahuje na Pannu Máriu Sirachove slová: "pochodil som vlny morské" (Sir 24,8) a vkladá jej do úst výrok: "Kráčam spolu so svojimi služobníkmi uprostred búrok, aby som bola s nimi a uchránila ich pred pádom do priepasti hriechu. "

Okruh neba som pochodila a sama, prenikla som do morských hlbín, po vlnách mora som kráčala; na každom mieste zeme som sa zastavila: 10 u každého ľudu, v každom národe som vládla. Mocne som pošliapala srdcia všetkých, ktorí vynikali, alebo boli postavení nízko.https://www.mojabiblia.sk/svatepismo/70/kniha-sirachovcova-kapitola-24/katolicky-preklad/

P. Bernardin z busty hovorí o vtáčikovi, ktorý sa naučil vyslovovať "Zdravas Mária". Keď ho raz napadol jastrab, vtáčik vyslovil "Zdravas Mária" a jastrab padol ihneď mŕtvy na zem. Boh nám tým chcel naznačiť, že ak bolo nerozumné vtáča zachránené volaním svätého Mena Panny Márie, o čo skôr bude zachránený pred satanom ten, kto hneď pri útoku vzývá Pannu Máriu. - "Keď nás prepadnú zlí duchovia pokušením," hovorí sv. Tomáš z Villanova, "nemáme robiť nič iné než ako kuriatka, ktorá sa pri uzretí jastraba zbiehajú hneď pod krídla sliepky."

Tak máme konať aj my, keď nás prepadnú pokušenia, hneď a bez vyjednávania s pokušitelom sa skryme pod Máriin plášť. "A ty, naša Pani a Matka," pokračuje svätec, "nás musíš chrániť, pretože po Bohu nemáme iné útočisko okrem teba, jediné ty si našej Nádej a jediná ochrankyňa, ktorej dôverujeme."

Ukončime to slovami sv. Bernarda: "Človeče, nech si ktokoľvek, buď presvedčený, že sa na tejto zemi viac potácaš na vlnách nebezpečenstva a búrok, než kráčaš po pevnej zemi. Ak sa nechceš utopiť, neodvracaj oči od tejto hviezdy Panny Márie Marie. Dívaj sa na nebeskú hviezdu, vzývaj Pannu Máriu. V nebezpečenstvách hriechov, v úzkostiach pokušenia, v pochybnostiach, pri rozhodnutiach, spomeň si, že Panna Maria ti môže a chce pomôcť, a hneď ju aj vzývaj o pomoc.

Jej mocné meno nech naplní tvoje srdce vždycky dôverou a tvoje ústa nech ju neustále vzývajú. Nezblúdiš, ak s Pannou Máriou, nezídeš z cesty spasenia. Keď sa jej zveříš do ochrany, nestratíš malomyseľnosť. Keď ťa ona drží, neodpadneš'. Keď ťa ona chráni, nemusíš sa báť záhuby. Keď ťa ona vedie, bez veľkej námahy dosiahneš spasenie. Skrátka: keď ťa chráni Panna Maria, iste dosiahneš kráľovstvo blažených. A zažiješ skutočné štastie už tu na zemi. Tak rob a budeš žiť!

O pozdraveni anjelskom

Anjelského pozdravenie zdrava Mária si Panna Mária nesmierne váži. Ním sa jej obnovuje radosť, ktorú zakúsila, v jej nepoškvrnenom srdci, keď jej sv. Gabriel zvestoval, že sa stane Matkou Božou. Zdravme ju často každý deň týmto posolstvom.

"Zdravý ju," hovorí sv. Tomáš Kempenský, "Pozdravom anjelským, veľmi rada počuje jeho ohlas." Matka Božia sama oznámila sv. Mechtilde, že ju nikto nemôže ju pozdraviť lepšie, než uctia ak pozdravom Zdravas Mária.

Kto Pannu Máriu zdraví, toho pozdraví aj ona. Sv. Bernard kedysi počul z úst preblahoslavenej Panny celkom zreteľne slová: "Ave, Bernarda - Bud 'zdravý, Bernard!

"Pozdravenie Panny Márie," hovorí Konrád Saský "je sprevádzané zakaždým nejakou Božou milosťou." Richard od sv . Vavrinca dodává: "Vari tomu, kto prichádza k Panne Márii sa slovami Zdravas Mária, môže odoprieť nejakú milosť?" Sv. Gertrudě Panna Mária prisľúbila, že jej pomôže toľkokrát v hodine smrti, koľkých Zdravasov ju pozdravia. Alan a Rupe uisťuje, že pri slovách Zdravas Mária sa celé nebo raduje, peklo sa chveje a diabol uteká. To isté dosvedčuje z vlastnej zkusenosti sv Tomáš Kempenský: kedysi sa mu zjavil diabol, ale za modlitby Zdravas Mária zmizol.

Uvediem tu niekoľko príležitostí, kedy je dobré a spasiteľné sa modliť Zdravas Mária:

1. Ráno, keď vstaneš, a večer, než sa odoberieš na lôžko, sa pomodli na kolnách trikrát Zdrávas Maria a ku každému Zdravasu pripoj túto prosbu: "Pre svoje čisté a Nepoškvrnené Počatie, ó, Pana Maria, očisti moje telo a posväť moju dušu. "Nato po vzore sv. Stanislava pros Pannu Máriu ako svoju Matku o požehnanie, zasväť sa, a zver sa do jej ochrany a vyžiadaj si od nej, aby ťa po celý deň alebo po celú noc chránila od hriechu. Urobíš dobre, keď si nad lôžko zaves krásny obraz blahoslavené Panny.

2. Ráno, na obed a večer sa modlievaj Anjel Pána s obvyklými tromi Zdravasy. Pápež Ján XXII. bol prvý, ktorý pripojil túto pobožnosť odpustkami. Benedikt XIII. udelil 100 dní odpustkov všetkým, ktorí sa pomodlia Anjel Pána, a raz za mesiac úplné odpustky po prijatí svátostí

.

Dnes sa mnohí modliť na kolenách. Ale ty, pri zvuku zvonov na Anjel Pána si poklakni a modlil sa. Karol Boromejský na Anjel Pána zostúpil z koča alebo z koňa a modlil sa na kolenách Anjel Pána na ulici, častokrát aj v blate. Podľa výkladu Benedikta XIV.

v sobotu večer a v nedeľu sa modlíme Anjel Pána postojačky, v čase veľkonočné sa namiesto tejto modlitby modlíme Raduj sa, nebies Kráľovná.

3. Kedykoľvek budeš počuť biť hodiny, pozdrav Matku Božiu Zdravas. Alfons Rodriguez zdravil Pannu Máriu každú hodinu; v noci, keď hodiny bili, budili ho anjeli, aby aj v tejto dobe pokračoval vo svojej pobožnosti.

4. Keď vychádzaš z domu alebo sa vraciaš, pomodli sa Zdravas, aby ťa Panna Mária chránila vonku aj doma pred hriechom. V duchu objímaj a bozkavaj jej čisté nohy, ako to robia kartuziáni.

5. Keď uvidíš obraz Najsvätejšej Panny, pozdrav ju Zdravas. Kto môže, nech ozdobí svoj dom krásnou mariánsku sochou, aby bola Panna Mária povšimnutá a zdravená od okoloidúcich.

Taký krásny zvyk je v Neapole a ešte viac v Ríme.

6. Cirkev svätá predpisuje, aby všetky časti cirkevných hodiniek začínali a končili Po-zdravením anjelským. Bude dobre, keď si zvykneš na začiatku a na konci svojej každej práce sa pomodliť Zdravas Mária. ako modlitba, sv. spoveď, sv. prijímanie, duchovné čítanie, počúvanie Božieho slova a pod.), pri rozhovore, práci, jedle, odpočinku atď. Požehnané sú tie práce, ktoré sú spojené troma Zdravasy. Ráno pri precitnutie, na obed, večer pred spánkom, v každom pokušení, pri každom výbuchu zlosti a podobne, vždy sa modlime Zdravas Mária.

Rob tak, milý čitateľ, a presvedčíš sa, ako veľa získaš! Kňaz Auriemma1 vypravuje, že Rodička Božia sľúbila sv. Matilde, že keď sa bude denne modliť tri Zdravasy ku cti jej moci, múdrosti a dobroty, že jej vyprosí šťastnú smrť.

++++

++++

Zázraky Panny Márie

Svätý Alfonz Mária de Liguori

Pán Ježiš povedal- Jediná prosba a povzdych mojej Matky za hriešnika stačí, aby som zabudol na všetky urážky, ktorý mi zpôsobil. Dôkazom toho je následujúcí príklad. Svätý Alfons Maria de Liguori rozpráva.
V Perugii uzavrel akýsi mladík zmluvu s diablom za to, že mu pomohl spáchať hriech. Keď satan chcel za to mladíkovu dušu, nútil ho, aby skočil do studne. Zlý duch ho ale nemohol zahubiť dokiaľ mal nešťastník u seba sv. škapuliar Panny Márie. Zlý duch mladíkovi potom povedal - ja ale ťa nemôžem hodiť do tej studne. Bráni mi v tom ten škapuliar Panny Márie čo nosiš na krku- ale ak ho dáš škapuliar dolu, potom ťa budem mocť hodil do studne a zabiť ťa. Z toho sebevrah spoznal moc Panny Marie, získal dôveru vyspovedal sa a polepšil sa


Viac tu: 

https://ocistec-purgatory.weebly.com/vznesenosti-panny-marie-svaty-alfons-maria-de-liguori.html


Panna Mária postrach zlých duchov a jej moc. Na videu Otec. Pavel Havlát OM exorcista

https://www.youtube.com/watch?v=RyvNTO3gvdg


Ďalšie príklady

Pápež svätý Gregor Veľký rozpráva o jednej dievčine, menom Múza, ktorá sa vyznačovala velkou pobožnosťou k najsvätejšej Panne. Keď sa raz ocitla v nebezpečenstve, že pre zlý príklad svojich kamarátok že stratí nevinnosť, zjavila sa jej Panna Mária obklopená zástupom mnohých svätých panien a povedala jej: Múza, chceš patriť do tohto zástupu?" A keď Múza odpovedala, kladne, Panna Mária jej povedala: "Dobrel Oddeľ sa teda od svojich kamarátok a dobre sa priprav, lebo o mesiac sa pripojíš k nám. Múza vyrozprávala toto zjavenie a urobila všetko, čo jej najsvätejšia Matka prikázala. Po tridsiatich dňoch ochorela a vtedy sa jej

znovu zjavila Panna Mária a volala ju k sebe. Múza 0dpovedala: "Už idem, Pani" a pokojne usnula v Pánovi.

----

Jakýsi bratrovrah a otcovrah byl dojat postním kázáním a vyznal se ze svých zločinů. Bylo mu uloženo, aby se pomodlil pokání u oltáře Bolestné Panny Marie. Zmocnila se ho přitom taková lítost, že skonal. Druhý den se vkostele ukázala tajemná holubice s papírem, na němž byla zpráva z unebe, že kajícníkova duše hned po smrti vešla do ráje. .......

Príklad

Ó, keby všetci ľudia milovali túto vždy milosrdnú a najkrajšiu Pani a keby sa na ňu v pokušeniach vždy hneď obracali! Kto by potom klesol? Kto by zahynul? Klesá a hynie len ten, kto u Márie nehľadá útočisko. Richard od sv. Vavrinca vzťahuje na Pannu Máriu Sirachove slová: "pochodil som vlny morské" (Sir 24,8) a vkladá jej do úst výrok: "Kráčam spolu so svojimi služobníkmi uprostred búrok, aby som bola s nimi a uchránila ich pred pádom do priepasti hriechu. " Okruh neba som pochodila a sama, prenikla som do morských hlbín, po vlnách mora som kráčala; na každom mieste zeme som sa zastavila: 10 u každého ľudu, v každom národe som vládla. Mocne som pošliapala srdcia všetkých, ktorí vynikali, alebo boli postavení nízko.https://www.mojabiblia.sk/svatepismo/70/kniha-sirachovcova-kapitola-24/katolicky-preklad/
P. Bernardin z busty hovorí o vtáčikovi, ktorý sa naučil vyslovovať "Zdravas Mária". Keď ho raz napadol jastrab, vtáčik vyslovil "Zdravas Mária" a jastrab padol ihneď mŕtvy na zem. Boh nám tým chcel naznačiť, že ak bolo nerozumné vtáča zachránené volaním svätého Mena Panny Márie, o čo skôr bude zachránený pred satanom ten, kto hneď pri útoku vzývá Pannu Máriu. - "Keď nás prepadnú zlí duchovia pokušením," hovorí sv. Tomáš z Villanova, "nemáme robiť nič iné než ako kuriatka, ktorá sa pri uzretí jastraba zbiehajú hneď pod krídla sliepky."
Tak máme konať aj my, keď nás prepadnú pokušenia, hneď a bez vyjednávania s pokušitelom sa skryme pod Máriin plášť. "A ty, naša Pani a Matka," pokračuje svätec, "nás musíš chrániť, pretože po Bohu nemáme iné útočisko okrem teba, jediné ty si našej Nádej a jediná ochrankyňa, ktorej dôverujeme."
Ukončime to slovami sv. Bernarda: "Človeče, nech si ktokoľvek, buď presvedčený, že sa na tejto zemi viac potácaš na vlnách nebezpečenstva a búrok, než kráčaš po pevnej zemi. Ak sa nechceš utopiť, neodvracaj oči od tejto hviezdy Panny Márie Marie. Dívaj sa na nebeskú hviezdu, vzývaj Pannu Máriu. V nebezpečenstvách hriechov, v úzkostiach pokušenia, v pochybnostiach, pri rozhodnutiach, spomeň si, že Panna Maria ti môže a chce pomôcť, a hneď ju aj vzývaj o pomoc.
Jej mocné meno nech naplní tvoje srdce vždycky dôverou a tvoje ústa nech ju neustále vzývajú. Nezblúdiš, ak s Pannou Máriou, nezídeš z cesty spasenia. Keď sa jej zveříš do ochrany, nestratíš malomyseľnosť. Keď ťa ona drží, neodpadneš'. Keď ťa ona chráni, nemusíš sa báť záhuby. Keď ťa ona vedie, bez veľkej námahy dosiahneš spasenie. Skrátka: keď ťa chráni Panna Maria, iste dosiahneš kráľovstvo blažených. A zažiješ skutočné štastie už tu na zemi. Tak rob a budeš žiť! O pozdraveni anjelskomAnjelského pozdravenie zdrava Mária si Panna Mária nesmierne váži. Ním sa jej obnovuje radosť, ktorú zakúsila, v jej nepoškvrnenom srdci, keď jej sv. Gabriel zvestoval, že sa stane Matkou Božou. Zdravme ju často každý deň týmto posolstvom. "Zdravý ju," hovorí sv. Tomáš Kempenský, "Pozdravom anjelským, veľmi rada počuje jeho ohlas." Matka Božia sama oznámila sv. Mechtilde, že ju nikto nemôže ju pozdraviť lepšie, než uctia ak pozdravom Zdravas Mária.
Kto Pannu Máriu zdraví, toho pozdraví aj ona. Sv. Bernard kedysi počul z úst preblahoslavenej Panny celkom zreteľne slová: "Ave, Bernarda - Bud 'zdravý, Bernard! "Pozdravenie Panny Márie," hovorí Konrád Saský "je sprevádzané zakaždým nejakou Božou milosťou." Richard od sv . Vavrinca dodává: "Vari tomu, kto prichádza k Panne Márii sa slovami Zdravas Mária, môže odoprieť nejakú milosť?" Sv. Gertrudě Panna Mária prisľúbila, že jej pomôže toľkokrát v hodine smrti, koľkých Zdravasov ju pozdravia. Alan a Rupe uisťuje, že pri slovách Zdravas Mária sa celé nebo raduje, peklo sa chveje a diabol uteká. To isté dosvedčuje z vlastnej zkusenosti sv Tomáš Kempenský: kedysi sa mu zjavil diabol, ale za modlitby Zdravas Mária zmizol.
Uvediem tu niekoľko príležitostí, kedy je dobré a spasiteľné sa modliť Zdravas Mária:1. Ráno, keď vstaneš, a večer, než sa odoberieš na lôžko, sa pomodli na kolnách trikrát Zdrávas Maria a ku každému Zdravasu pripoj túto prosbu: "Pre svoje čisté a Nepoškvrnené Počatie, ó, Pana Maria, očisti moje telo a posväť moju dušu. "Nato po vzore sv. Stanislava pros Pannu Máriu ako svoju Matku o požehnanie, zasväť sa, a zver sa do jej ochrany a vyžiadaj si od nej, aby ťa po celý deň alebo po celú noc chránila od hriechu. Urobíš dobre, keď si nad lôžko zaves krásny obraz blahoslavené Panny.
2. Ráno, na obed a večer sa modlievaj Anjel Pána s obvyklými tromi Zdravasy. Pápež Ján XXII. bol prvý, ktorý pripojil túto pobožnosť odpustkami. Benedikt XIII. udelil 100 dní odpustkov všetkým, ktorí sa pomodlia Anjel Pána, a raz za mesiac úplné odpustky po prijatí svátostí.Dnes sa mnohí modliť na kolenách. Ale ty, pri zvuku zvonov na Anjel Pána si poklakni a modlil sa. Karol Boromejský na Anjel Pána zostúpil z koča alebo z koňa a modlil sa na kolenách Anjel Pána na ulici, častokrát aj v blate. Podľa výkladu Benedikta XIV.
v sobotu večer a v nedeľu sa modlíme Anjel Pána postojačky, v čase veľkonočné sa namiesto tejto modlitby modlíme Raduj sa, nebies Kráľovná.3. Kedykoľvek budeš počuť biť hodiny, pozdrav Matku Božiu Zdravas. Alfons Rodriguez zdravil Pannu Máriu každú hodinu; v noci, keď hodiny bili, budili ho anjeli, aby aj v tejto dobe pokračoval vo svojej pobožnosti.4. Keď vychádzaš z domu alebo sa vraciaš, pomodli sa Zdravas, aby ťa Panna Mária chránila vonku aj doma pred hriechom. V duchu objímaj a bozkavaj jej čisté nohy, ako to robia kartuziáni.5. Keď uvidíš obraz Najsvätejšej Panny, pozdrav ju Zdravas. Kto môže, nech ozdobí svoj dom krásnou mariánsku sochou, aby bola Panna Mária povšimnutá a zdravená od okoloidúcich. Taký krásny zvyk je v Neapole a ešte viac v Ríme.6. Cirkev svätá predpisuje, aby všetky časti cirkevných hodiniek začínali a končili Po-zdravením anjelským. Bude dobre, keď si zvykneš na začiatku a na konci svojej každej práce sa pomodliť Zdravas Mária. ako modlitba, sv. spoveď, sv. prijímanie, duchovné čítanie, počúvanie Božieho slova a pod.), pri rozhovore, práci, jedle, odpočinku atď. Požehnané sú tie práce, ktoré sú spojené troma Zdravasy. Ráno pri precitnutie, na obed, večer pred spánkom, v každom pokušení, pri každom výbuchu zlosti a podobne, vždy sa modlime Zdravas Mária.Rob tak, milý čitateľ, a presvedčíš sa, ako veľa získaš! Kňaz Auriemma1 vypravuje, že Rodička Božia sľúbila sv. Matilde, že keď sa bude denne modliť tri Zdravasy ku cti jej moci, múdrosti a dobroty, že jej vyprosí šťastnú smrť.sv. P. Bernardin z busty hovorí o vtáčikovi, ktorý sa naučil vyslovovať "Zdravas Mária". Keď ho raz napadol jastrab, vtáčik vyslovil "Zdravas Mária" a jastrab padol ihneď mŕtvy na zem. Boh nám tým chcel naznačiť, že ak bolo nerozumné vtáča zachránené volaním svätého Mena Panny Márie, o čo skôr bude zachránený pred satanom ten, kto hneď pri útoku vzývá Pannu Máriu. - "Keď nás prepadnú zlí duchovia pokušením," hovorí sv. Tomáš z Villanova, "nemáme robiť nič iné než ako kuriatka, ktorá sa pri uzretí jastraba zbiehajú hneď pod krídla sliepky."

----

Příklad

Do jednoho našeho kláštera v Neapolském království přišla k našemu misioná-ři žena a stěžovala si, že její muž už mnoho let nebyl u zpovědi. Neví si prý rady, jak ho k tomu pohnout, sotva o tom začne řeč, hned ji bije. Misionář jí poradil, aby mu dala obrázek Neposkvrněného Početí. Večer prosila žena znovu manžela, aby šel ke zpovědi, ale ten byl ja-ko obvykle k jejím prosbám hluchý. Dala mu tedy obrázek Neposkvrněného Početí. A hle, sotva ho přijal, řekl: "Dobře, a kdy mám jít ke zpovědi?" Nad touto náhlou změnou se dalažena radostí do pláče. Ráno tento muž opravdu přišel do našeho kostela. Na otázku kněze, jak dlouho se nevyzpovídal, odpověděl, že 28 let. "A co vás přimělo," ptal se kněz dále, "abyste dnes přišel ke zpovědi?" "Otče, byl jsem zatvrzelý, ale včera mi žena dala obrázek Panny Marie, a hned jsem pocítil v srdci změnu. Dnes v noci mi připadala každá chvíle jako věčnost, tak mne to pudilo ke zpovědi." A opravdu vykonal velmi zkroušenou zpověď, změnil život a dlouhou dobu se často zpovídal u onoho kněze. V jistém městě salernské diecéze, kde jsme konali misii, žil člověk na smrt znepřátele-ný s jiným, který ho urazil. Misionář ho napomínal, aby se smířil, ale dostal tuto odpověď: "Copak jste mne již viděli na kázání? Právě proto na ně nejdu, vím, že přijdu do pekla, ale na tom mi nezáleží, jen když se pomstím!" Misionář se namáhal, aby ho obrátil, ale marně. Nakonec mu řekl: "Vezměte si aspoň tento obrázek Panny Marie!" Muž jej zprvu odmítal: "K če-mupak obrázek?" Potom jej přece přijal, a jako by se vůbec nikdy nevzpíral smíření, se ze-ptal: "Otče, přejete si jen, abych odpustil? To jsem ochotný." Domluvili tedy spolu ke smíření druhý den ráno. Ale druhý den byl muž zase změněný a nechtěl o ničem slyšet. Misionář mu nabídl nový obrázek, ale on jej nechtěl. Konečně se dal pohnout a vzal jej. Sotva ho přijal,hned řekl: "Jednejme rychle! Kdepak je notář?" A ihned se úředně smířil a pak se vyzpovídal.Modlitba Má neposkvrněná Paní! Raduji se s tebou, že jsi ozdobena takovou čistotou. Děkuji a vždy chci děkovat Stvořiteli, že tě uchránil od veškeré poskvrny a viny. Pevně věřím v tuto pravdu a jsem ochotný a přísahám obětovat i život, bude-li to třeba, na obranu veliké a vzác-né výsady tvého Neposkvrněného Početí. Chtěl bych, aby tě celý svět poznal a vyznal, že jsi krásná zora, vždy zářící božskýmjasem, že jsi vyvolená archa spásy, uchráněná od všeobecného ztroskotání do hříchu, že jsi čistá a neposkvrněná holubice, jak tě nazval tvůj božský Snoubenec, že jsi zahrada zamčená, která byla rozkoší Boží studna zapečetěná, kterou nikdy nepřítel nemohl zkalit, že jsi koneč-ně bělostná lilie mezi trním, neboť ses narodila zcela čistá a zářící jako přítelkyně Stvořitele uprostřed Adamových dětí, které se všechny rodí poskvrněné hříchem a v nepřátelství Božím.

Dovol mi tedy, abych tě chválil, jak tě chválil sám Bůh: "Celá jsi krásná, má přítelky-ně, poskvrny není na tobě" (Pís 4,7). O nejčistší holubice, bělostná a krásná, vždycky přítel-kyně Boží! "Jak jsi krásná, moje přítelkyně, jak jsi krásná" (Pís 4,1). Ó, nejsladší, lásky nej-hodnější, neposkvrněná Maria, tak krásná v očích svého Pána, neodvracej své slitovné oči od hnusných ran mé duše! Pohleď na mne, slituj se nade mnou a uzdrav mne! Ó, krásný Magnete srdcí, přitáhni i mé ubohé srdce! Ó, Maria, od prvního okamžiku své-ho života tak čistá a krásná před Bohem, ustrň se nade mnou! V hříchu jsem se narodil a po křtu jsem znovu poskvrnil svoji duši vinami. Kterou milost by ti mohl Bůh odepřít, když tě vy-volil za svou Dceru, Matku a Snoubenku, a pro to tě uchránil jakékoli poskvrny a vyznamenaltě láskou přede všemi tvory? Panno neposkvrněná, ty mne musíš spasit! Volám k tobě se sv. Filipem Neri: "Učiň, ať já na tebe stále myslím, a ty nezapomínej na mne!" Jako tisíc let mi připadá doba, než přijdu do nebe, abych uzřel tvou krásu, abych tě pak mohl mnohem více velebit a milovat, Matičko má, Královno má, Lásko má, nejkrásnější, nejsladší, nejčistší, ne-poskvrněná Maria. Amen.

Příklad

Ellinus de Pisis (Annales Minorum Capucinorum, Lugduni 1630) vypravuje: Dva františkáni se vypravili na pouť k mariánské svatyni, cestou však v lese zabloudili. Naštěstí nalezli jakýsi prostorný dům, v němž byli hned uvítáni a uvedeni k majitelce paláce, paní velmi vznešené a přívětivé. Ráno od ní dostali dopis, který jim měl velmi prospět. Sotva odešli, zpozorovali, že dopis nemá adresu. Chtěli se vrátit zpět do pohostinného domu, ale nemohli jej živou mocí nalézt. Protože si nevěděli rady, otevřeli list a poznali, že byli hosty Matky Boží, že dopis psala sama Maria, jak svědčil podpis: Já, Panna Maria. Od té doby jí sloužili ještě více.

Příklad

Sestra Betrice, vrátná kláštera ve Fontevrault, utekla s milencem, ale před odchodem odevzdala klíče Matce Boží. Po patnácti letech nestoudného života se dozvěděla, že v klášteře je stále velmi svatě žijící sestra Beatrice. Když se tam vypravila, poznala, že Matka Boží vzala na sebe její podobu a zastupovala ji co nejlépe v jejím úřadě. Pravá Beatrice pak konala přísné pokání.

Příklad

za sv.dominika se zabili v jednom aragonském městě v souboji dva muži kvůli krásné dívce Alexandře. Příbuzní padlých pak ze zlosti sťali Alexandře hlavu a hodili ji do studny. Když však přišel do města sv. Dominik, prosila ho Alexandřina hlava o zpověď a přijala od něho rozhřešení i sv. přijímání. Této milosti vyznání z těžkého hříchu dosáhla, protože se za života často modlívala sv. růženec. .......
Příklad se Silv. Razziho, Raccolta dei miracolli, Venezia 1757. Osiřelý mladík odešel ke knížecímu dvoru, ale tam propadl mravní zkáze, byl
propuštěn a oddal se lupičství. Věrně však konal modlitbu k Matce Boží za ochranu ve smrti. Když byl chycen a odsouzen na smrt, přijal zprvu Satanovu pomoc a slíbil, že se zřekne Ježíše Krista, nechtěl se ale odříci Panny Marie. Proto ho ďábel ponechal ve vězení. Nešťastník se kajícně vyzpovídal a ještě cestou naAmbrož prohlásil: "Kdo zachoval čistotu, je andělem, kdo ji ztratil, je ďáblem. Toutoctností se lidé stanou anděly, jak již řekl Spasitel: "Budou jako andělé Boží" (Mt 22,30); nečistívšak budou v nenávisti u Boha jako ďáblové." Jak svědčí sv. Remigius12, nejvíce dospělýchbude zavrženo pro tento hřích. Vítězství nad touto neřestí je řídké, to jsme řekli již na začátku se sv. Augustinem. Aleproč? Proto, že se neužívá nutných prostředků. Učitelé duchovního života uvádějí se sv. Bellarminem13 tři prostředky: půst, útěk před ne-bezpečím a modlitbu. Postem je naznačeno umrtvování zvláště očí a chuti. "I když Panna Ma-ria byla plná milosti Boží, byla tak umrtvená, že měla neustále sklopené oči a na nikoho je ne-upírala," připomínají Epifanius a sv. Jan Damašský14. Podle jejich mínění byla Maria již od dět-ství tak skromná, že budila u všech údiv. Sv. Lukáš ve svém evangeliu poznamenává, že ode-šla navštívit sv. Alžbětu "s chvatem" (Lk 1,39), tj. aby byla na veřejnosti co nejméně viděna. Filibert15 vypráví, že Panna Maria zjevila jakémusi poustevníkovi, jménem Felixovi, že jako dítěpožívala mléko pouze jedou denně. "A tento půst zachovávala po celý život," jak svědčí sv. Řehoř Turský16. Konrád Saský17 opět dovozuje, že by nikdy nedosáhla tak velké milosti, kdybynevynikala zdrženlivostí v jídle, neboť milost a touha po pokrmu se neshodují. Jedním slovem, panna Maria byla v každém směru umrtvená, jak to o ní bylo naznačeno ve Velepísni: "Z ru-kou mi kanula myrha" (Pís 5,5). Druhým prostředkem je útěk před příležitostmi: "Kdo se vyhýbá léčkám, bude v bezpečí"(Př 11,15). Sv. Filip Neri říkával: "V boji se smyslností vítězí bázlivci", tj. ti, kteří před příleži-tostí utíkají. Panna Maria se všemožně vyhýbala lidem. Zmínil jsem se již o poznámce sv. Lu-káše, že odešla na návštěvu k sv. Alžbětě s chvátáním. A jiný spisovatel upozorňuje, že blaho-slavená Panna odešla od sv. Alžběty ještě před narozením sv. Jana, jak se dá usuzovat zesvatého evangelia: "Maria zůstala s Alžbětou asi tři měsíce a pak se vrátila domů. Alžbětě se (pak) naplnil čas a přišla její hodina: narodil se jí syn" (Lk 1,56n). Proč nečekala až do naro-zení? Aby se vyhnula styku s lidmi a nevyhnutelným návštěvám v tom domě po porodu. Třetím prostředkem je modlitba. "Když jsem pochopil, že se Moudrosti nedomohu, leda když mi ji dá Bůh, obrátil jsem se k Pánu a pomodlil se k němu"1 (Mdr 8,21). Nejsvětější Pan-na zjevila sv. Alžbětě Durynské2, že ctností nabyla jen vytrvalým cvičením a stálou modlitbou. - "Panna Maria je čistá a miluje čistotu," říká sv. Jan Damašský3; proto se jí protiví nečistota. Kdo se však na ni obrací, bude jistě vysvobozen z nečisté vášně, i kdyby jen vzýval její jméno. Ctihodný P. Jan Avila4 ujišťuje, že mnozí získali vítězství v pokušeních proti svaté čistotě jedi-ně oddaností Neposkvrněné Panně. Modlitba. Ó, Maria, nejčistší Holubice, jak mnoho duší je v pekle pro tuto neřest! Paní na-še, chraň nás před ní a dej nám, abychom se v pokušeních obraceli na tebe a prosebně vzý-vali: Maria, Maria, pomáhej nám! Amen.

Příklad

Tento svatý mladík, který se zcela zasvětil lásce k Marii, byl přítomen 1. srpna 1568 promluvě, kterou měl pro novice Tovaryšstva Ježíšova sv. Petr Kanisius. Důtklivě je vy-zýval, aby žili každý den tak, jako by to byl jejich den poslední, po němž se musí objevit před soudnou stolicí Boží. Po řeči řekl sv. Stanislav svým spolubratřím, že tato rada byla zvlášť pro něho hlasem Božím, protože v tomto měsíci zemře. Řekl to proto, že mu to buď Bůh výslovnězjevil nebo že mu dal aspoň jakousi předtuchu o tom, co se stane. Po čtyřech dnech šel mladý hoch s P. Emanuelem Sa do chrámu Panny Marie Větší a cestou s ním hovořil o blízké slav-nosti Nanebevzetí. Řekl: "Otče, myslím, že v ten den je v nebi vidět nové nebe, neboť lze vidět slávu Matky Boží jako Královny nebes, jak stojí v Boží blízkosti nade všemi andělskými kůry. Říká se, že se tato slavnost koná v nebi znovu každý rok. Já tomu věřím a doufám, že se jí letos také poprvé zúčastním." Říká se, že světec napsal své Matce Marii dopis, v němž ji prosil o milost, aby mohl slavit její svátek již v nebi. Podle zvyku v Tovaryšstvu mu byl vylo-sován za měsíčního patrona na srpen sv. Vavřinec, mučedník, na jeho svátek přistoupil k sv.přijímání, a potom ho prosil, aby odevzdal zmíněný dopis Matce Boží a aby se sám také u ní přimluvil, aby ho vyslyšela. A hle, téhož dne večer ho přepadla horečka, a i když byla velmislabá, dávala mu přece jistotu, že dostane žádanou milost a že brzy zemře. Když se ukládal do postele, řekl s radostným úsměvem ve tváři: "Z tohoto lůžka již nepovstanu." P. Klaudiu Aquavivovi ještě řekl: "Můj Otče, jsem přesvědčen, že mi již sv. Vavřinec vyprosil od PannyMarie milost, abych byl na slavnost jejího Nanebevzetí v nebi." Na tato jeho slova však nikdo nedbal. Ještě den před slavností se zdálo, že je nemoc lehká, ale světec řekl ošetřujícímu bratrovi, že příští noc již nebude naživu. Ten mu odpověděl: "Ach, bratře, větším zázrakem by bylo zemřít na takovou nemoc než se z ní uzdravit." Po poledni však náhle zachvátila nemoc-ného smrtelná slabost, vyrazil mu studený pot a mladík pozbyl všech sil. Rychle přišel před-stavený. Stanislav ho prosil, aby ho položili na holou zem, aby mohl umřít jako kajícník. Aby ho upokojili, vyhověli mu a položili ho na koberec, prostřený na zemi. Potom se Stanislav vy-zpovídal a přijal Tělo Páně. Přítomní byli dojati k slzám, neboť když byla do pokoje přinesena Nejsvětější Svátost, zazářila mu z očí nebeská radost a obličej mu vzplál svatou láskou jako serafínovi. Nakonec přijal poslední pomazání. Chvílemi potom pohlížel k nebi anebo upíral oči na obrázek Nejsvětější Panny, líbal ho a vroucně tiskl k srdci. Jeden kněz se ho zeptal: "K čemu máš kolem ruky ovinutý růženec, když se ho nemůžeš modlit?" Stanislav odpověděl:"Mám z něho radost, protože to je věc mé Matky." "O co větší radost budeš mít," řekl kněz, "až ji zakrátko uvidíš v nebi a až jí políbíš ruku!" V té chvíli světec celý zazářil v obličeji a po-zvedl ruce do výše na znamení touhy, že chce již být brzy u ní. Nato se mu zjevila jeho drahá Matka, jak sám řekl přítomným. Zanedlouho, na úsvitu 15. srpna, vydechl svou duši s výra-zem blaha bez nejmenšího hnutí. Když mu pak podali obraz Nejsvětější Panny a nezpozorova-li na něm žádné znamení úcty, teprve poznali, že již odešel z tohoto světa, aby zlíbal nohy své milované Královny. Modlitba Ó, nejsladší Paní a naše Matko! Ty jsi již opustila zemi a přišla jsi do svého království,kde panuješ nade všemi andělskými kůry, jak o tobě zpívá svatá Církev: "Povýšena jsi nad kůry andělské do říší nebeských!" Víme, že jsme tě my, hříšní, nebyli hodni mít mezi sebou v tomto údolí temnot. Víme však také, že jsi ve své vznešenosti nezapomněla na nás, ubohé, a že když jsi byla povýšena k tak nesmírné slávě, že tvůj soucit s námi, ubohými Adamovýmidětmi, nevymizel, ale ještě vzrostl. Ze vznešeného trůnu tedy, na němž panuješ, obrať i nanás, Maria, své milosrdné oči a slituj se nad námi! Rozpomeň se, žes nám při svém odchodu ze světa slíbila, že na nás nezapomeneš. Pohleď na nás a pomož nám! Hleď, v jakých bouříchse nalézáme a v kolika nebezpečích toneme a budeme tonout stále, dokud nenadejde konec našeho života. Pro zásluhy své blažené smrti nám vypros svaté setrvání v přátelství s Bohem, abychom jednou vykročili z tohoto života v milosti Boží. Pak přijdeme do nebe, abychom i my zlíbali tvé svaté nohy a ve spojení se svatými anděly tebe chválili a po zásluze oslavovali tvé vznešenos-ti. Amen.

Capucinorum, Lugduni 1630) vypravuje: Dva františkáni se vypravili na pouť k mariánské svatyni, ces�tou však v lese zabloudili. Naštěstí nalezli jakýsi prostorný dům, v němž byli hned uvítáni a uvedeni k majitelce paláce, paní velmi vznešené a přívětivé. Ráno od ní dostali dopis, který jim měl velmi prospět. Sotva odešli, zpozorovali, že dopis nemá adresu. Chtěli se vrátit zpět do pohostinného domu, ale nemohli jej živou mocí nalézt. Protože si nevěděli rady, otevřeli list a poznali, že byli hosty Matky Boží, že dopis psala sama Maria, jak svědčil podpis: Já, Panna Maria. Od té doby jí sloužili ještě více....

Příklad

Tito autoři vypravují o magdeburském arcibiskupovi Udonu Hartwigovi z 11. století (snad 1079-1102), že si v mládí vyprosil na P.Marii dobrý prospěch při studiu. Dostal to od Matky Boží, i povýšení na arcibiskupský stolec. Oddal se však hýření a marnotratnosti a skončil nešťastnou smrtí v konkubinátu. Podle vypravování kronikářů byl souzen v katedrále samým Ježíšem Kristem v přítomnosti svatých. Před vykoná-ním rozsudku nad nešťastníkem (byla mu andělem sťata hlava) se milosrdná Matka Páně vzdálila z chrámu.


Příklad

ov. Rho S.J., Sabatti di Giesù di Roma overo Esempi della Madona. Roma 1655. Hadr. Lyraeus S.J., Trisagion Marianum. Antverpiae 1648. Dívka Marie z Geldrie byla poslána r. 1465 do Nimveg na trh. Když nemohla sehnat nocleh, přivolala na pomoc ďábla. Ten se jí zjevil v podobě muže, zakázal jí znamení kříže a změnil jí jméno na Emma. S ním žila hříšně v Anvers šest let, až se jí zastesklo po domově. Satan po delším zdráhání svolil k návštěvě otčiny. Cestou se zastavili v Nimvegách, kde se právě hrálo divadlo ze života Panny Marie. Při pohledu na ně se dívka rozplakala lítostí nad svým životem. Rozzuřený Satan ji vynesl do výše a mrštil ji doprostřed jeviště. Poté Marie konala tuhé pokání v jednom klášteře v Mastrichtu......

Příklad

Mezi spisy sv. Bernarda. 14 C. Bovio SJ., Esempi e miracoli della SS. Vergine Madre di Dio Maria, Venezia 1749. Ve francouzském městě Dormans žil v hříšném poměru jeden ženatý muž. Jeho manželka svolávala kletbu na svůdkyni svého manžela, ale Matka Boží jí ve snu řekla, že nemůže hříšnici trestat, neboť se k ní denně modlí Zdrávas Maria. Manželka pak hříšnici veřejně vytkla, že očarovala samu Matku Boží, vyprávěla všem svůj sen, a přiměla tak záletnici k opravdovému pokání.

Příklad

5 Menologium Cist. VI. nonas oct. 6 Jo. Eus. Nieremberg SJ, Trophea Mariana, Antverpiae 1658: Za sv. Dominika se zabili v jednom aragonském městě v souboji dva muži kvůli krásné dívce Alexandře. Příbuzní padlých pak ze zlosti sťali Alexandře hlavu a hodili ji do studny. Když však přišel do města sv. Dominik, prosila ho Alexandřina hlava o zpověď a přijala od něho rozhřešení i sv. přijímání. Této milosti vyznání z těžkého hříchu dosáhla, protože se za života často modlívala sv. růženec

Příklad

sumpt. B. M., s. 4. ML 185, 200. 3 De Rhetorica divina, c. 18. 4Zaccaria Boverio, Annali dell´ Ordine de´ Frati Minori Cappucini I, 2 a. 1552, Venezia 1643. Benátský advokát, spřátelený se slavným kapucínem Matoušem de Basso, se dával obsluhovat opicí, který prý byla ve skutečnosti zakuklený ďábel. Měla advokáta zardousit, až by přestal v obvyklé pobožnosti k Matce Boží. Ale sluha Boží opici zapudil a advokáta přivedl k upřímnému pokání.....
Sv. Alfons uvádí sv. Tomáše z Villanovy, In rogationibus concio, ale uvedená slova jsou vlastní Paciuchellimu, který sv. Tomáše z Villanovycituje. 7 Caesarius z Heisterbachu, Dialogus miraculorum, dist. 7, c. 34, vypráví: Sestra Betrice, vrátná kláštera ve Fontevrault, utekla s milencem, ale před odchodem odevzdala klíče Matce Boží. Po patnácti letech nestoudného života se dozvěděla, že v klášteře je stále velmi svatě žijící sestra Beatrice. Když se tam vypravila, poznala, že Matka Boží vzala na sebe její podobu a zastupovala ji co nejlépe v jejím úřadě. Pravá Beatrice pak konala přísné pokání. Česky tento námět zpracoval Julius Zeyer v legendě "Sestra Paskalina

Příklad

16 Příklad se Silv. Razziho, Raccolta dei miracolli, Venezia 1757. Osiřelý mladík odešel ke knížecímu dvoru, ale tam propadl mravní zkáze, byl propuštěn a oddal se lupičství. Věrně však konal modlitbu k Matce Boží za ochranu ve smrti. Když byl chycen a odsouzen na smrt, přijal zprvu Satanovu pomoc a slíbil, že se zřekne Ježíše Krista, nechtěl se ale odříci Panny Marie. Proto ho ďábel ponechal ve vězení. Nešťastník se kajícně vyzpovídal a ještě cestou na popraviště pozdravil sochu Nejsvětější Panny. Ta ho přivinula k sobě tak pevně, že ho odtud nebylo možné odtrhnout. Dojatý lid pak vyprosil odsouzenci milost.

Příklad

Liber de Virginitate perp. S. Mariae, c. 12. ML 96, 108. 8 Vincenc de Beauvais OP. (<1264), Speculum historiale, l. 7, c. 105.106 a Caesarius Heisterbacensis OCist (<1240), Dialogus miraculorum, dist. 2, c. 12, vypravují: Mladý šlechtic prohýřil jmění po otci a když byl v nouzi, žádal o pomoc ďábla. Byl ochotný splnit jeho první podmínku, aby se zřekl Boha, ale odmítl druhou podmínku, aby se vzdal i Panny Marie. Kajícně se vrátil do chrámu před Mariin obraz, nahlas na sebe před ní žaloval a tak pro sebe získal srdce člověka, který skoupil jím prohýřené statky a který byl nyní svědkem tohoto výjevu. Ten dal kajícníkovi svou jedinou dceru za manželku.

Příklad

aur. Chrysogonus, Mundus Marianus, P. II., disc. 38: vypráví o farářovi, který byl povolán k umírajícímu boháčovi, obklopenému přáteli a příbuznými: zlí duchové se však zmocnili duše tohoto hříšníka. - V téže době volala k sobě kněze i chudá, opuštěná žena; když k ní kněz přišel, nalezl u ní Matku Boží, která ošetřovala umírající a po udělení svátostí umírajících vzala duši své ctitelky do nebe.

Příklad

Vincenc z Beauvais vypravuje událost, která se prý stala r. 1430 v jednom anglickém městě. Šlechtic Arnošt vstoupil do kláštera a žil velmi vzorně. Jeho modlitby k Panně Marii působily zázračně. Prudká pokušení k nečistotě ho však hnala z kláštera a ani hlas Matky Boží z její-ho obrazu ho nezadržel v duchovním povolání. Ve světě se zvrhl, stal se řemeslným lupičem a vrahem. K pokání ho přiměl Kristus Pán, který k němu zavítal v podobě šlechtice a zjevil se mu ve chvíli, když ho chtěl bezbožník zabít. Ale bylo již pozdě. Na cestě do kláštera byl Arnošt chycen, odsouzen k smrti a měl být oběšen. Matka Boží ho však před smrtí zachránila a poslala ho do kláštera, kde konal dlouhá léta pokán i

Příklad

Proto volá oprávněně sv. Bonaventura9: "Blažení ti, kteří mají štěstí, být věrnými a mi�lujícími služebníky této nejlaskavější Matky!" "A je to pravda, neboť tato nejvděčnější Královna se nedá nikdy svými ctiteli předstihnout v lásce10." Řídí se v tom příkladem našeho nejlaskavějšího Vykupitele Ježíše Krista; tomu, kdo ji miluje, splácí dvojnásobnými dobrodiními a milostmi. Volám tedy se sv. Anselmem11, zapáleným láskou: "Můj milovaný Ježíši a má drahá Matko Maria! Kéž mé srdce stále plane pro vás a celou mou duši kéž stráví láska. Protože vás ale nemohu milovat bez vaší milosti, poskytněte tedy, Ježíši a Maria, mé duši ne pro mé, ale pro své zásluhy, milost, abych vás miloval, jak zasluhujete. Ó, Bože, tolik milující lidi, tys mohl umřít za své nepřátele, a teď bys mohl odepřít milost lásky k tobě a ke tvé Matce Mariitomu, kdo tě o ni prosí?" Příklad. P. Auriemma12 vypravuje o chudé pasačce, která velmi milovala Pannu Marii.Když se ovečky pásly, bylo její největší radostí zaběhnout do kapličky blahoslavené Panny na jednom vrchu, mluvit s Matkou Boží a uctívat ji různými způsoby. Mariin obraz - byla to vypuklina - byl bez ozdob. Udělala tedy pro něj svýma ručkama pláštík. Jednou nasbírala polní květiny, uvila z nich věnec, vystoupila na oltář a položila ho Matce Boží na hlavu se slovy: "Matičko má, ráda bych ti dala na čelo korunu ze zlata a z perel. Ale jsem chudá, proto ode mne přijmi tento věneček z květů. Je to znamení mé lásky k tobě." Tak a podobně sloužila zbožná dívenka naší drahé Paní. Pohleďme nyní, jak se dobrá Matka odvděčila této své dcerušce za její návštěvy a za její lásku. Dívka onemocněla na smrt. V té době šli tím krajem dva řeholníci. Unavení cestou se uložili k odpočinku pod strom. Jeden usnul, druhý bděl, ale oba měli totéž vidění. Spatřili zá-stup překrásných panen, mezi nimiž jedna vynikala krásou a velebností. Jeden z řeholníků se jí zeptal: "Paní, kdo jste?" Ona odpověděla: "Já jsem Matka Boží a jdu s těmito svatými pannami navštívit v blízké chatě umírající pasačku, která mě velmi často navštěvovala." Po těch slovech vše zmizelo. Ti Boží sluhové si pak řekli: "Pojďme ji shlédnout i my!" Vydali se na cestu a našli nízkou chatrč. Vešli a viděli umírající pannu na troše slámy. Pozdravili ji a ona odpověděla: "Bratři, proste Boha, abyste mohli spatřit družinu, která je kolem mě." Padli hned na kolena a spatřili Marii, jak stojí s korunou v ruce vedle umírající a těší ji. Svaté panny za-čaly zpívat a za tohoto sladkého zpěvu se její svatá duše odloučila od těla. Maria jí položila nahlavu korunu a vzala její duši s sebou do nebe. Modlitba "Ó, Královno, loupící srdce," volám k tobě se sv. Bonaventurou1. Paní, která láskou a dobrodiními, prokazovanými tvým sluhům, uchvacuješ jejich srdce, uchvať i mé srdce, které také touží vroucně tě milovat. Ty sis získala svou krásou lásku Boha, že sestoupil z nebe do tvého lůna. A já bych měl žít bez lásky k tobě? Ne! S jiným tvým oddaným synem, sv. Janem Berchmansem z Tovaryšstva Ježíšova, tě ujišťuji: Nikdy si nedopřeji oddechu, dokud nezískám něžnou lásku k své Matce Marii. Chci však lásku trvalou a něžnou k tobě, má Matko, která jsi mě tak něžně milovala, i když jsem byl k tobě ještě tak moc nevděčný. Co by bylo ze mě nyní, kdybys mě, Maria, nebyla milovala a nevyprosila mi tolik milostí? Jestliže jsi mě tolikmilovala, když sem tě nemiloval, o co více smím doufat ve tvoji dobrotu nyní, když tě miluji!Miluji tě, má Matko, a chtěl bych srdce, které by tě milovalo za všechny ty nešťastníky, kteří tě nemilují. Chtěl bych jazyk, který by tě mohl chválit za tisíce jazyků, abych ukázal všem tvou slávu, tvou svatost, tvé milosrdenství a tvou lásku ke všem, kdo tě uctívají. Kdybych měl bohatství, vynaložil bych je k zvýšení tvé cti. Kdybych měl poddané, změnil bych je všechny ve tvé ctitele. A kdyby to bylo třeba, rád bych obětoval i svůj život pro tebe a pro tvou slávu. Miluji tě tedy, má Matko, ale přitom se bojím, že tě přece jen nemiluji. Vždyť se říká,že láska připodobňuje milující osobám milovaným. "Láska buď podobné nalézá nebo tvoří2." Když vidím, že jsem tobě tak nepodobný, je to znak, že tě nemiluji. Ty jsi tak čistá, já tak špinavý. Ale teď je právě tvou povinností, Maria, když mě miluješ, připodobnit mne sobě. Ty máš plnou moc měnit srdce. Uchop tedy mé srdce a proměň je. Ukaž světu, co všechno ty můžeš udělat pro ty, kdo tě milují. Učiň ze mne světce a hodného syna. Tak doufám, tak se staň. Amen.

Příklad

jnou a vhodnou pro Královnu milosrdenství." Příklad. V životopisu Sestry Kateřiny od sv. Augustina (naroz. v Bayeux, <1688 v Kanadě)5 se vypráví, že blízko jejího kláštera žila žena jménem Marie, která od mládí, utracené-ho v hříších, byla až do pozdního věku zatvrzele oddána nepravostem. Obyvatelé místa ji od sebe vyhnali. Proto se uchýlila do vzdálené jeskyně, kde ode všech opuštěná, znetvořená hnilobou a bez zaopatření po čase skonala. Jako němá tvář byla zakopána do neposvěcené země. Ani Sestra Kateřina, která se vždycky modlívala k Bohu za duše zemřelých, nepamatovala v modlitbách na nešťastnou stařenu, když se dověděla o její smrti. Myslila o ní jako všichniostatní, že je zavržena. Po čtyřech letech se jí však zjevila neznámá duše z očistce a řekla jí: "Sestro Kateřino,jak jsem nešťastná! Ty prosíš Boha za duše všech zemřelých a jenom s mou duší nemáš slitování." - "Kdo jsi?" zeptala se služebnice Boží. - "Jsem ta nešťastná Marie, která zemřela v jeskyni." - "A copak jsi spasená?" divila se Sestra Kateřina. - "Ano, jsem spasena - milosrdenstvím Panny Marie." - "Ale jak se to stalo?" - "Když jsem si chvíli před smrtí uvědomila,"řekla duše, "jak jsem hříšná a jak jsem ode všech opuštěná, obrátila jsem se k Matce Boží a modlila se: "Paní, ty jsi útočištěm opuštěných. Hleď, já jsem nyní ode všech opuštěna. Ty js má jediná naděje, jenom ty mi můžeš pomoci! Slituj se nade mnou!" A Svatá Panna mi vyprosila milost lítosti. Nato jsem skonala, a byla jsem zachráněna. Moje Královna mi pak ještěvyprosila milost, aby se zkrátil můj očistec. Trpěla jsem prudší bolesti a nahradila tak mnoho očistcových roků. Nyní potřebuji jen několik mší svatých, abych byla vysvobozena. Prosím tě, dej je za mne sloužit. Slibuji ti, že se pak budu za tebe stále přimlouvat u Boha a u Panny Marie." Sestra Kateřina dala sloužit mše svaté hned. Za několik dní se jí opět ta duše zjevila, ale zářivější než slunce, a řekla: "Děkuji ti, Kateřino, už jdu do nebe velebit milosrdenství Bo-ží a přimlouvat se za tebe."
..Sv. Antonín11 vypravuje o hříšníkovi v nemilosti Boží, který se ve snu ocitl před soudnou stolicí Ježíše Krista. Zlý duch na něj žaloval, Maria ho však hájila. Nepřítel se proto vytasil před nešťastníkem se soupisem jeho hříchů, který vážil na vahách Boží spravedlnosti mnohem víc než všechny jeho dobré skutky. Co ale neučinila v této chvíli jeho mocná obhájkyně? Položila svou ruku na druhou misku a stlačila ji ve prospěch svého ctitele, a tak mu dala na srozuměnou, že mu vymůže odpuštění, když změní život. Po tomto vidění se hříšník skutečněobrátil a upřímně polepšil.Příklad. Ctihodný P. Jan Herolt12, který se z pokory nazýval učedníkem, vypráví o ně-jakém ženatém muži, který žil v nemilosti Boží. Jeho manželka ho nemohla přimět k zanechání hříchu, a tak ho prosila, aby ve svém nešťastném stavu konal aspoň nějakou pobožnost
k Matce Boží, například když půjde kolem některého jejího obrazu, aby ji uctil jedním Zdrávasem. Manžel opravdu začal tento zbožný zvyk. Když se pak jedné noci vydal na cestu za hříchem, uviděl světlo a poznal, že je to lampa před posvátným obrazem, představujícím Marii s Ježíškem v náruči. Podle zvyku se pomodlil Zdrávas Maria. V tom ale spatřil, že je Božské Dítě poseto ranami, ze kterých se řine čerstvá krev. Ten pohled ho zděsil i dojal. Vzpomněl si, že svého Vykupitele takhle sám zranil svými hříchy. Dal se do pláče, ale pozoroval, že se k němu Ježíšek obrací zády. Proto se celý zahanbený obrátil na Nejsvětější Pannu se slovy: "Matko milosrdenství, tvůj Syn mne zavrhuje. Nenajdu slitovnější a mocnější přímluvkyně nad tebe, která jsi jeho Matka. Matko Boží, pomoz mi, přimluv se za mne!" Matka Boží mu ale z obrazu odpověděla takto: "Vy, hříšníci,mne nazýváte Matkou milosrdenství, přitom mne však stále činíte Matkou bolesti, když obnovujete Synovo mučení a moje bolesti."Protože však Maria nedovede nikoho propustit bez útěchy, kdo hledá útočiště u jejích nohou, obrátila se s prosbou k Synovi, aby tomuto nešťastníkovi odpustil. Ježíš však dával dále najevo, že odpustit nehodlá. Nejsvětější Panna tedy položila Děťátko do výklenku, vrhla se před ním na kolena a prosila: "Synu, nepovstanu dřív, dokud neodpustíš tomuto hříšníkovi!" Ježíš jí odpověděl: "Matko, nic ti nemohu odepřít. Chceš, abych mu odpustil? Z lásky ktobě mu tedy odpouštím. Pokyň mu, ať přistoupí a zlíbá mé rány." - Hříšník přistoupil za usedavého štkaní a jak líbal Ježíškovy rány, ty se zacelovaly. Nakonec ho Ježíš na znamení odpuštění objal. Hříšník změnil chování a od té doby byl oddaný svatému životu; stal se vroucím ctitelem Nejsvětější Panny, která mu vyprosila tak velikou milost.
... Sv. Germanos5 volá: "Ty, Paní, uvádíš své sluhy do bezpečí před všemi výpady nepřítele, pokud jen vzývají tvoje jméno." Ó, kdyby jen křesťané dbali na tuto pravdu v pokušeních a s důvěrou vzývali jméno Maria! Jistě by nikdy neklesli. "Vždyť ďábel utíká a peklo se třese," říká blah. Alan6, "při pouhém zaslechnutí tohoto jména." Tato Královna sama zjevila sv. Brigitě7, že pekelný nepřítel utíká i od nejhorších, Bohu zcela odcizených a ďáblu nadobro propadlých hříšníků, když vzývají její všemocné jméno a mají upřímnou vůli se polepšit. Svatá Panna však dodala, že pokud se duše nepolepší a neočistí od hříchu lítostí, zlí duchové se k ní hned zase vracejí a drží ji dál ve své moci. Příklad. V klášteře v Reichersbergu žil řeholní kanovník Arnold, velký ctitel nejblahoslavenější Panny. Když se blížila smrt, přijal svátost umírajících, zavolal k sobě řeholní spolubratry a prosil je, aby ho v posledním tažení neopouštěli. Sotva domluvil, začal se před nimi třást na celém těle, díval se vylekaně a na čele mu vyrazil studený pot. Chvějícím se hlasem volal: "Nevidíte ty ďábly, jak mě chtějí stáhnout do pekel? Bratři moji, přivolejte mi na pomoc Marii! Na ni spoléhám, ona mi dá zvítězit." Spolubratři se pak modlili mariánskou litanii. Při slovech "Svatá Maria, oroduj za něho!" umírající zvolal: "Opakujte, opakujte jméno Maria, neboť již stojím před soudnou stolicí Boží!" Na chvíli zmlkl a pak dodal: "Je pravda, že jsem toučinil, konal jsem za to ale také pokání." A obrátil se k Marii a řekl: "Maria, pomoz mi a budu zachráněn!" Zlí duchové se na něho znovu vrhli, ale on se bránil znamením kříže a vzýváním jména Maria. Tak strávil celou noc. Na úsvitu zvolal vesele a zářící radostí: "Maria, moje Paní, moje Útočiště mi vyprosila odpuštění a spasení." Pak se mu zjevila Svatá Panna a zvala ho, aby šel za ní: "Jdu, má Paní, jdu," odpovídal a chtěl vší silou povstat. Protože za ní nemohl jít tělem,tiše skonal a šel za ní, jak doufáme, se svou duší do království věčné slávy

Příklad

jistě je jí hodna Maria, která ti ji vyprosí." Proto sv. Bernard12upozorňuje každého, aby všechny dobré skutky a modlitby, které obětuje Bohu, hleděl svěřitMarii, pokud chce, aby je Pán přijal.Příklad. Pověstné je vyprávění o Theofilovi, které sepsal cařihradský patriarcha Eutychián jako očitý svědek události a které potvrzují sv. Petr Damiani, sv. Bernard, sv. Bonaventura, sv. Antonín a jiní spisovatelé, uvedení u P. Crasseta13. Theofil byl arcijáhnem chrámu v Adaně, městě v Kylíkii. Požíval takové vážnosti, že ho lid chtěl za biskupa, on se ale z pokory vzpíral. Později byl od nepřátel křivě nařčen a byl sesazen. To ho tak roztrpčilo, že se zaslepený vášní obrátil na židovského čaroděje, jehož poocí se dovolal Satana, aby mu pomohl v jeho neštěstí. Ďábel mu odpověděl, že aby mu mo-hl pomoci, musí se zříci Ježíše a jeho Matky Marie a musí mu o tom vydat úpis, podepsaný vlastní rukou. A Theofil skutečně podepsal bezbožnou listinu. Už druhý den biskup poznal svůj omyl, žádal Theofila za odpuštění a dosadil ho znovu do jeho úřadu. Ten, trýzněný výčitkami svědomí kvůli hroznému zločinu, neustále jen plakal. A co učinil? Šel do chrámu, vrhl se na kolena před mariánským obrazem a modlil se: "Ó, Mat-ko Boží, nechci zoufat, protože mám tebe. Ty jsi tak milosrdná a můžeš mi pomoci." Čtyřicet dní tak plakal a lkal k blahoslavené Panně, až se mu jedné noci Matka milosr-denství zjevila a řekla: "Theofile, cos to učinil? Zřekl ses mého přátelství a přátelství mého Syna. A pro koho? Pro svého i mého nepřítele." - "Paní," odpověděl Theofil, "musíš mi odpus-tit a vyžádat mi odpuštění u svého Syna." Když viděla jeho důvěru, Maria mu řekla: "Buďdobré mysli! Přimluvím se za tebe u Boha." Těm slovy potěšen se ještě více kál, plakal a modlil se, neopouštěl Mariin obraz, až se mu Maria znovu zjevila a radostně mu řekla: "Theo-file, potěš se! Obětovala jsem Bohu tvé slzy a modlitby a Bůh je přijal a již ti odpustil. Oded-neška mu buď vděčný a věrný." - "Paní," odpověděl Theofil, "to mne ještě nemůže dokonalepotěšit. Nepřítel má ještě bezbožný úpis, kterým jsem se zřekl tebe a tvého Syna. Ty mi ho ale můžeš vrátit." - Po třech dnech se pak v noci probudil a našel úpis na svých prsou. Druhý den padl v chrámu na kolena před biskupem v přítomnosti velkého zástupu lidu,s hořkým pláčem mu vysvětlil celou událost a odevzdal mu bezbožnou listinu. Biskup ji dal hned spálit přede vším lidem, který plakal radostí a velebil dobrotu Boží a Mariino milosrden-ství k tomuto hříšníkovi. Theofil se vrátil do chrámu Panny Marie, kde po třech dnech skonal plný štěstí, vzdávaje díky Ježíši a jeho Matce Marii. Modlitba Ó, Královno a Matko milosrdenství, ty rozdáváš milosti všem, kdo se na tebe obracejí.Děláš to s největší štědrostí, protože jsi Královna, a s největší láskou, protože jsi naše nej-dobrotivější Matka. Tobě se dnes svěřuji do ochrany já, tak chudý na zásluhy a ctnosti a tak obtížený dluhy u Boží spravedlnosti. Ó, Maria, ty máš klíče ke všem pokladům Božího milosr-denství; nezapomínej na mé nesnáze a nenechávej mě v takové chudobě. Ty jsi ke všem tak štědrá, zvyklá každému dávat víc, než o kolik tě prosí. Jednej tak i se mnou! Paní, ochraňuj mě! To je vše, za co tě prosím. Nebojím se zlých duchů, protože jsi mocnější než celé peklo.Nebojím se svých hříchů, protože jediným slovem u Boha mi můžeš vyprosit odpuštění všech vin. Když jsi mi nakloněná, nebojím se ani Božího hněvu, protože tvou jedinou prosbou může být utišen. Jedním slovem, když mne chráníš ty, všechno očekávám, poněvadž ty můžeš vše. Ó, Matko milosrdenství, vím, že ti působí radost a čest pomáhat nejbídnějším a že jim můžeš pomoci, když nejsou úplně zatvrzelí. Já jsem sice hříšník, ale nejsem zatvrzelý. Chci změnit život. Můžeš mi tedy pomoci. Pomoz mi a zachraň mě. Dnes se celý odevzdávám do tvých rukou. Řekni mi, co mám dělat, abych se zalíbil Bohu. Jsem odhodlaný to dělat a dou-fám, že to učiním s tvou pomocí, Maria, Maria, Matko, Útěcho, Útočiště a má Naděje! Amen, amen, amen!

Příklad

Sv. Bernardin Sienský neváhá souhlasit s tímto výrokem, že Mariiny rozkazy poslou-chají všichni, i Bůh. Ve skutečnosti tím chce říci, že Bůh vyslyší její prosby tak, jako by to by-ly rozkazy. I Eadmer8 se obrací na Marii slovy: "Svatá Panno, tak vysoko jsi v Hospodinověpřízni proto, abys mohla získávat pro své ctitele všechny možné milosti", "poněvadž tvoje ochrana je všemocná," jak říká Kosmas Jeruzalémský9. "Ano, Maria je všemocná," potvrzuje Richard od sv. Vavřince, "protože podle všech zákonů musí královna požívat těch samých výsad jako král." "Z toho důvodu," jak poznamenává sv. Antonín11, "učinil Bůh Marii nejen Ochránkyní, ale i Vládkyní celé Církve."ß3)Protože tedy patří matce stejná moc jako synovi, učinil Ježíš, který je všemohoucí, i Marii všemohoucí. Věčná pravda však je, že Syn je všemohoucí od přirozenosti, kdežto jeho Matka je všemohoucí z milosti. - Tato milost je prokázána tím, že Syn nic neodepře, o co ho Matka prosí, jak bylo zjeveno sv. Brigitě.potvrzuje Richard od sv. Vavřince, "protože podle všech zákonů musí královna požívat těch samých výsad jako král."Bůh vyslyší její prosby tak, jako by to by-ly rozkazy.Jednoho dne světice zaslechla tato slova Ježíše k Marii: "Má Matko, víš, jak tě miluji. Proto mne žádej, o co chceš, žádnou tvoji prosbu neod-mítnu." A jak krásný důvod uvedl: "Má Matko, na zemi ses nikdy nevzpírala učinit cokoli zlásky ke mně. Proto se sluší, abych ti nyní v nebi neodepřel nic, za co prosíš." - Maria se tedy nazývá všemocnou v tom smyslu, jak je to přípustné o tvoru, který není schopen božské vlastnosti. Je všemocná tak, že může svými prosbami obdržet vše, co chce. Oprávněně tedy volá k tobě, naše veliká Orodovnice, sv. Bernard1: "Jen chtěj, a vše se stane!" A Eadmer2 říká: "Cokoli chceš ty, Panno, musí se uskutečnit. Chceš-li povznést nej-horšího hříšníka na vysoký stupeň svatosti, máš k tomu moc." Podobná slova vkládá do Ma-riiných úst Richard od sv. Vavřince3: "Musím být žádána, abych chtěla; neboť co chci, se jistěstane." Mnich Mikuláš4 rozjímá o její veliké moci a takto vzývá její slitovnost: "Pohni tě tvá přirozená dobrota, pohni tě tvá moc, neboť čím jsi mocnější, tím musíš být milosrdnější." - Ó, Maria, naše drahá Orodovnice, která máš tak soucitné srdce, že se nemůžeš dívat na nás, ubohé, a nemít s námi soustrast a která máš zároveň u Boha takovou moc zachránit všechny, které obhajuješ, nezdráhej se ujmout nás, nešťastných; vždyť v tebe skládáme všechny naše naděje. Jestli tě nedojímají naše modlitby, dej se pohnout aspoň svým srdcem, dej se po-hnout svou mocí. Bůh tě proto vybavil tak velikou mocí, aby ses rozhodla tím více nám milo-srdně pomáhat, čím více nám můžeš přispět ku prospěchu. Sv. Bernard5 nás však ubezpeču-je, že Maria je bezmocně bohatá jak mocí, tak milosrdenstvím. A jako je její láska nejmocněj-ší, tak je i nejsoucitnější, a neustále nám to dokazuje skutkem......"Požehnaná jsi, dcero, od Hospodina; tys první lásku překonala láskou nejposlednější" (Rut 3,10). Chce říci: Bylo-li Mariino milosrdenství k ubohýmveliké, dokud žila na zemi, je mnohem větší dnes, když kraluje v nebi. Odůvodňuje to tím, že nyní zná Maria naše nesnáze lépe. Tím vzrostlo její milosrdenství projevované nesčíslnými mi-lostmi. Jako slunce převyšuje svou září měsíc, tak předčí nynější Mariina slitovnost v nebi její dobročinnost za života na zemi. Je na světě člověk, který se netěšil ze slunečního světla? A podobně, je tu nějaký člověk, kterého by neozařovalo Mariino milosrdenství? Proto o ní bylo řečeno, že je "jasná jako slunce" (Pís 6,9), neboť podle Raymunda Jor-dana12 není člověk, kterému by bylo odepřeno teplo tohoto sluce: "Nic se nemůže skrýt před jeho žárem" (Ž 19,7). Právě tuto věc zjevila sv. Anežka sv. Brigitě1. Řekla jí: "Když je nyní naše Královna v nebi se svým Synem, nemůže zapomenout na svou vrozenou dobrotu. Všem, i nejubožejším hříšníkům, dává důkazy svého milosrdenství. Jako země a ostatní oběžnice jsou ozařovány sluncem, tak mají všichni lidé kvůli Mariině sladké dobrotě účast na Božím mi-losrdenství, když o ně prosí." Jeden velký hříšník z Valencijského království se rozhodl ze zoufalství, aby neupadl do rukou spravedlnosti, že odpadne k islámu, a již byl na cestě na loď. Náhodou šel ko-lem kostela, kde kázal P. Jeroným Lopez, T.J., o Božím milosrdenství. Dojatý kázáním se hříš-ník obrátil a kazateli se vyzpovídal. Ten se ho ptal, jestli dělal nějakou pobožnost, pro kterou mu snad Bůh prokázal toto veliké milosrdenství. Hříšník odpověděl, že nekonával žádné zvláštní pobožnosti, jen že každý den prosil blahoslavenou Pannu, aby ho neopouštěla. - Ten-týž kněz se setkal v jedné nemocnici s hříšníkem, který se nezpovídal už padesát pět let. Ne-patrná pobožnost, kterou ještě konával, spočívala v tom, že při pohledu na mariánský obraz Pannu Marii zdravil a prosil ji, aby ho nenechala zemřít ve smrtelném hříchu. Když se mu jed-nou v bitce zlomil meč, obrátil se k Panně Marii a zvolal: "Běda mně! Nyní zemřu a zahynu! Matko hříšníků, pomoz mi!" Sotva to vyslovil, ocitl se, aniž věděl jak, na bezpečném místě. Nyní tedy si vykonal životní zpověď a plný důvěry skonal........

Příklad

Lugduni 1584. Ti-to autoři vypravují o magdeburském arcibiskupovi Udonu Hartwigovi z 11. století (snad 1079-1102), že si v mládí vyprosil na P.Marii dobrý prospěch při studiu. Dostal to od Matky Boží, i povýšení na arcibiskupský stolec. Oddal se však hýření a marnotratnosti a skončil nešťast-nou smrtí v konkubinátu. Podle vypravování kronikářů byl souzen v katedrále samým Ježíšem Kristem v přítomnosti svatých. Před vykoná-ním rozsudku nad nešťastníkem (byla mu andělem sťata hlava) se milosrdná Matka Páně vzdálila z chrámu.

Příklad


tou však v lese zabloudili. Naštěstí nalezli jakýsi prostorný dům, v němž byli hned uvítáni a uvedeni k majitelce paláce, paní velmi vznešené a přívětivé. Ráno od ní dostali dopis, který jim měl velmi prospět. Sotva odešli, zpozorovali, že dopis nemá adresu. Chtěli se vrátit zpět do pohostinného domu, ale nemohli jej živou mocí nalézt. Protože si nevěděli rady, otevřeli list a poznali, že byli hosty Matky Boží, že dopis psala sama Maria, jak svědčil podpis: Já, Panna Maria. Od té doby jí sloužili ještě více.....Příklad. Tento svatý mladík, který se zcela zasvětil lásce k Marii, byl přítomen 1. srpna 1568 promluvě, kterou měl pro novice Tovaryšstva Ježíšova sv. Petr Kanisius. Důtklivě je vy-zýval, aby žili každý den tak, jako by to byl jejich den poslední, po němž se musí objevit před soudnou stolicí Boží. Po řeči řekl sv. Stanislav svým spolubratřím, že tato rada byla zvlášť pro něho hlasem Božím, protože v tomto měsíci zemře. Řekl to proto, že mu to buď Bůh výslovnězjevil nebo že mu dal aspoň jakousi předtuchu o tom, co se stane. Po čtyřech dnech šel mladý hoch s P. Emanuelem Sa do chrámu Panny Marie Větší a cestou s ním hovořil o blízké slav-nosti Nanebevzetí. Řekl: "Otče, myslím, že v ten den je v nebi vidět nové nebe, neboť lze vi-dět slávu Matky Boží jako Královny nebes, jak stojí v Boží blízkosti nade všemi andělskými kůry. Říká se, že se tato slavnost koná v nebi znovu každý rok. Já tomu věřím a doufám, že se jí letos také poprvé zúčastním." Říká se, že světec napsal své Matce Marii dopis, v němž ji prosil o milost, aby mohl slavit její svátek již v nebi. Podle zvyku v Tovaryšstvu mu byl vylo-sován za měsíčního patrona na srpen sv. Vavřinec, mučedník, na jeho svátek přistoupil k sv.přijímání, a potom ho prosil, aby odevzdal zmíněný dopis Matce Boží a aby se sám také u ní přimluvil, aby ho vyslyšela. A hle, téhož dne večer ho přepadla horečka, a i když byla velmislabá, dávala mu přece jistotu, že dostane žádanou milost a že brzy zemře. Když se ukládal do postele, řekl s radostným úsměvem ve tváři: "Z tohoto lůžka již nepovstanu." P. Klaudiu Aquavivovi ještě řekl: "Můj Otče, jsem přesvědčen, že mi již sv. Vavřinec vyprosil od PannyMarie milost, abych byl na slavnost jejího Nanebevzetí v nebi." Na tato jeho slova však nikdo nedbal. Ještě den před slavností se zdálo, že je nemoc lehká, ale světec řekl ošetřujícímu bratrovi, že příští noc již nebude naživu. Ten mu odpověděl: "Ach, bratře, větším zázrakem by bylo zemřít na takovou nemoc než se z ní uzdravit." Po poledni však náhle zachvátila nemoc-ného smrtelná slabost, vyrazil mu studený pot a mladík pozbyl všech sil. Rychle přišel před-stavený. Stanislav ho prosil, aby ho položili na holou zem, aby mohl umřít jako kajícník. Aby ho upokojili, vyhověli mu a položili ho na koberec, prostřený na zemi. Potom se Stanislav vy-zpovídal a přijal Tělo Páně. Přítomní byli dojati k slzám, neboť když byla do pokoje přinesena Nejsvětější Svátost, zazářila mu z očí nebeská radost a obličej mu vzplál svatou láskou jako serafínovi. Nakonec přijal poslední pomazání. Chvílemi potom pohlížel k nebi anebo upíral oči na obrázek Nejsvětější Panny, líbal ho a vroucně tiskl k srdci. Jeden kněz se ho zeptal: "K čemu máš kolem ruky ovinutý růženec, když se ho nemůžeš modlit?" Stanislav odpověděl:"Mám z něho radost, protože to je věc mé Matky." "O co větší radost budeš mít," řekl kněz, "až ji zakrátko uvidíš v nebi a až jí políbíš ruku!" V té chvíli světec celý zazářil v obličeji a po-zvedl ruce do výše na znamení touhy, že chce již být brzy u ní. Nato se mu zjevila jeho drahá Matka, jak sám řekl přítomným. Zanedlouho, na úsvitu 15. srpna, vydechl svou duši s výra-zem blaha bez nejmenšího hnutí. Když mu pak podali obraz Nejsvětější Panny a nezpozorova-li na něm žádné znamení úcty, teprve poznali, že již odešel z tohoto světa, aby zlíbal nohy své milované Královny....říklad. Sv. Brigita12 vypravuje ve svých Zjeveních o muži, který byl sice urozeného pů-vodu, ale byl oddán mnoha neřestem. Uzavřel s ďáblem smlouvu a sloužil mu šedesát let.Snadno si domyslíme, jaké páchal ohavnosti, když žil bez Boha a bez svátostí Církve. Když tento šlechtic umíral, chtěl mu Ježíš Kristus prokázat milosrdenství a poručil sv. Brigitě, aby k němu poslala svého zpovědníka a ten aby ho přiměl ke zpovědi. Zpovědník uposlechl, ale nemocný odpovídal, že zpověď nepotřebuje, protože se prý často zpovídával. Kněz šel k ně-mu podruhé, ale ubohý otrok pekla zase zatvrzele odmítal zpověď. Ježíš uložil znovu sv. Brigi-tě, aby poslala zpovědníka k umírajícímu. Ten šel potřetí a sdělil mu zjevení, které dostala sv.Brigita, proto že se tolikrát vrací, že ho posílá sám Pán Ježíš, který se chce nad hříšníkem sli-tovat. Při tomto vypravování byl ubohý nemocný dojat a dal se do pláče. Zvolal: "Ale jak mo-hu získat odpuštění, když jsem šedesát let sloužil ďáblu jako otrok a duši obtížil nesčíslnými hříchy?" "Synu," uklidňoval ho kněz, "nezoufej. Budeš-li litovat, slibuji ti jménem Božím, že tiBůh odpustí." Nemocný nabyl důvěry a řekl: "Otče, myslel jsem, že jsem zavržen a již jsem zoufal nad svou spásou. Nyní ale cítím bolest nad svými hříchy a nabývám nové důvěry. Když mne tedy Bůh ještě neopustil, chci se vyzpovídat." A opravdu se ten den čtyřikrát velmi ka-jícně vyzpovídal, druhý den přijal Velebnou Svátost a šestého dne velmi zkroušeně a ode-vzdaně skonal. Po jeho smrti promluvil Ježíš Kristus zase se světicí a oznámil jí, že onen hříš-ník je spasen a že dlí v očistci. Zjevil jí také, že byl zachráněn na přímluvu panenské Matky Boží. Ačkoliv totiž zemřelý vedl tak zvrhlý život, přece si vždy uchoval úctu k jejím bolestem a po každé vzpomínce na ně s nimi v srdci vzbuzoval soustrast.....
Příklad. P. Reviglione T.J.8 vypravuje o mladíkovi, který každý den zbožně navštěvovalobraz Bolestné Panny Marie. Obraz ji představoval se sedmerým mečem v srdci. Jedné noci spáchal nešťastník smrtelný hřích. Ráno přišel k obrazu a uviděl v Mariiných prsou místo sed-mi mečů osm. Když se tomu divil, zaslechl hlas z nebe, že osmý meč vrazil do Mariina srdce jeho hřích. Byl tím hluboce dojat; šel se zkroušeně vyzpovídat a na přímluvu své Orodovnice nabyl milosti Boží.Modlitba Ó, moje požehnaná Matko Maria, já jsem nepřidal k tvým sedmi mečům ve tvém srdci jen jeden meč, ale tolik, kolik jsem spáchal hříchů. Ne tobě, má Paní, ne tobě nevinné, ale mně, obtíženému hříchy, náleží trpět. Poněvadž jsi ale pro mne chtěla snášet tolik bolestí,vypros mi pro své zásluhy velikou lítost nad mými hříchy a trpělivost v křížích tohoto života, které budou vždy jen nepatrné ve srovnání s mými vinami, jimiž jsem si tolikrát zasloužil za-vržení. Amen.
...

Příklad

Příklad. Jednoho se zjevila Nejsvětější Panna blah. Koletě7 z řádu sv. Františka, ukázala jí Ježíška úplně posetého ranami a řekla: "Tak zacházejí hříšníci bezustání s mým Synem. Neu-stále obnovují jeho smrt a moje bolesti. Dcero, pros za ně, aby se obrátili." - Jiná františkán-ka, ctih. Sestra Jana od Ježíše a Marie8, měla podobné zjevení. Když jednou rozjímala, jak Herodes pronásledoval Ježíška, zaslechla silný hlomoz, jako by někoho pronásledoval ozbro-jený dav. Potom spatřila překrásného chlapce, který k ní celý unavený utíkal a volal: "Janič-ko, pomoz mi, ukryj mě! Já jsem Ježíš Nazaretský a utíkám před hříšníky, kteří mě pronásle-dují jako Herodes a chtějí mě usmrtit. Zachraň mě!" Modlitba Tak tedy, Maria, tvůj Syn zemřel rukama lidí, kteří ho pronásledovali až na smrt? A titonevděčníci ho pronásledují ještě dál svými hříchy a zarmucují tebe, Matko Bolestná! A k těm-to nevděčníkům jsem patřil, můj Bože, i já! Ó, má nejsladší Matko, vypros mi slzy, abych mohl oplakávat tak hrubý nevděk! A pro nesnáze, které jsi snášela na cestě do Egypta, mne doprovázej svou pomocí na mé cestě k věčnosti, abych jednou přišel do vlasti blažených a tam s tebou miloval svého pronásledovaného Spasitele. Ame

Příklad

Letopisy Tovaryšstva Ježíšova z Indie vypravují o mladíkovi, který se chystalodejít z domu, aby spáchal hřích, když vtom zaslechl hlas: "Stůj, kam jdeš?" Ohlédl se a spatřil reliéf Bolestné Matky Páně. Maria vyňala ze svých prsou meč a podávala ho mladíkovi se slovy: "Tady máš meč a bodni mne jím, ale nezraňuj svým hříchem mého Syna." Při těch slovech se mladík vrhl na zem, dal se do usedavého pláče, zkroušeně prosil za odpuštění Bo-ha a Nejsvětější Pannu, a byl vyslyšen. Modlitba Ó, požehnaná Panno, proč hledáš s takovým zármutkem svého ztraceného Syna? Nevíš snad, kde je? Copak nevíš, že je ve tvém srdci? Copak ho nevidíš, jak pase mezi liliemi? Sa-ma jsi řekla: "Můj milý je můj a já jsem jeho, on pase v liliích" (Pís 2,16). Tvé pokorné, čistéa svaté myšlenky a city jsou lilie, které vábí tvého božského Snoubence, aby v tobě přebýval.Ó, Maria, ty vzdycháš po Ježíšovi, ty, která jsi nikdy nemilovala nic jiného, než Ježíše? Dej, ať po něm vzdychám i já a tolik jiných hříšníků, kteří ho nemilují, kteří ho svými hříchypozbyli! Má nejdobrotivější Matko, jestli se ještě nevrátil tvůj Syn mou vinou do mé duše, pomoz mi, ať ho najdu. Vím dobře, že ho nalezne, kdo ho hledá: "Dobrotivý je Hospodin... dukterá ho hledá" (Pláč 3,25). Pomoz mi však, abych ho hledal náležitě! Ty jsi Brána, kterou se všichni dostanou k Ježíši. Doufám, že ho skrze tebe naleznu také já. Amen.

Příklad

Příklad. Jednoho dne se zjevil Spasitel Sestře Diomiře11, řeholnici ve Florencii, a řekl jí: "Mysli na mne a miluj mne; pak budu já myslet na tebe a milovat tě." Při tom jí podal kytici květin a kříž. Dal jí tak na srozuměnou, že útěchy svatých bude na zemi vždycky doprovázet kříž. Kříž sjednocuje duše s Bohem. Sv. Jeroným Emilián vedl jako voják špatný život. Upadl však do zajetí a byl uvězněn ve věži. Toto neštěstí jím otřáslo. Osvícen Bohem se rozhodl, že změní život. Za útočiště si vzal Pannu Marii a s pomocí Matky Boží potom začal svatý život. Za to mu Bůh popřál milost, aby spatřil místo, které mu bylo připraveno v nebi. Stal se zakladatelem řádu Jeronymitů12, ze-mřel jako světec a byl nakonec Církví slavně prohlášen za svatého. Modlitba....Příklad. P. Engelgrave4 vypráví o řeholníkovi, který hrozně trpěl úzkostmi, že býval blízkozoufalství. Dětinně však uctíval Bolestnou Pannu Marii a obracel se na ni ve svém soužení.Vzpomínkou na její bolesti býval vždycky potěšen a posílen. Když umíral, dorážel na něho zlý duch více než kdy jindy úzkostmi a pokoušel ho k zoufalství. Slitovná Matka Boží, když viděla ubohého syna tak trápeného, se mu zjevila a řekla: "Synu můj, proč se rmoutíš, když jsi mne tak často těšil v mém zármutku? Pohleď, Ježíš mne posílá k tobě, abych tě potěšila. Vzmuž se a pojď se mnou do nebe." Po těch slovech zbožný řeholník rozradostněný a plný důvěry tiše skonal. Modlitba Má Bolestná Matko, nesmím tě nechat plakat samotnou. Ne, musím se k tobě přidružitsvými slzami. Dnes žádám na tobě tuto milost: vypros mi, abych ustavičně rozjímal a něžněctil umučení Ježíše Krista a tvoje, abych po všechny dny svého života, které mi ještě zbývají, oplakával tvoje bolesti, má Matko, a bolesti svého Vykupitele. Tyto bolesti, doufám, mi v ho-dině smrti vlijí důvěru a sílu, abych nezoufal při pohledu na urážky, jichž jsem se dopustilproti svému Spasiteli. Kéž mi vyprosí odpuštění, setrvání a nebe, kde - jak se těším - se bu-du s tebou radovat a velebit nekonečné Boží milosrdenství po celou věčnost. Tak doufám, tak se staň. Amen, amen. Poznámka: Kdo se chce modlit Korunku k uctění bolestí Panny Marie, najde ji na konciknihy. Složil jsem ji před několika roky a zařadil ji sem pro pohodlí ctitelů Bolestné Matky. Prosím všechny, kdo budou uctívat její bolesti, aby mne svěřili do její ochrany."Ó, Paní, která se zmocňuješ lidského srdce něžností, neuchvátila jsi i moje srdce? Ó,Uchvatitelko srdcí, kdy mi vrátíš mé srdce? Chraň je se svým srdcem a skryj je v boku svého Syna. Potom budu mít to, nač se těším, protože ty jsi naše naděje.


Viac tu: https://jezismaria.weebly.com

https://web.katolik.cz/feeling/library/vznpm-rukopis.pdf


Viac tu: 

https://ocistec-purgatory.weebly.com/vznesenosti-panny-marie-svaty-alfons-maria-de-liguori.html


https://jezismaria1.webnode.sk/panna-maria-ich-zachranila/


https://www.magnificat.sk/old/mrosa/0206/belgicko.htm

https://www.magnificat.sk/old/htm02/zjav_010guadelupe.htm


Prajem vám nekonečné šťastie a blaženosť z večného objatia Vzkrieseného!

V Perugii uzavřel jakýsi mladík smlouvu s ďáblem za to, že mu pomohl spá- chat hřích. Když Satan chtěl mladíkovu duši, nutil ho, aby skočil do studny. Nešťastný muž se však bál a vybízel Satana, aby ho sám hodil do studny. To ale zlý duch nemohl, dokud měl nešťastník u sebe škapulíř. Z toho sebevrah poznal Mariinu moc, získal důvěru a polepšil se.


+++

+++

+++++

++++